User Tools

Site Tools


Sidebar

Menu

Vojenská služba v RU armádě

Rakousko-uherská armáda

Státní správa

1914-1918

RU armáda na frontách Velké války

Jednotky RU armády

Češi a Slováci ve spojeneckých armádách

Výzbroj a výstroj

Mapy

Statistika

Statistické údaje - České země a Slovensko

Statistické údaje - celkové

Prameny

Prameny

Odkazy

Osobnosti

Vojenské pokrmy

Námořnictvo

odvody

Systém povolávání a doplňování

Všeobecná povinná vojenská služba byla v Rakousku-Uhersku zavedena roku 1868 (to mělo cca 41 milionů obyvatel). Týkala se veškeré mužské populace ve věku 19–42 let.

Podle branného zákona z roku 1889 byl počet zařazených do armády každého roku omezen na 125 500 mužů – 103 000 mužů pro společnou armádu a 10 000 pro Landwehr a 12 500 pro honvéd1) 2)

V roce 1902 byl přijat nový branný zákon, podle něhož měl počet rekrutů vzrůst na 155 000 ročně, ale nebyl schválen uherskou sněmovnou; v letech 1908-1910 činil cca 135 000, pak zřejmě vzrostl na těch cca 150 000. Podle nového branného zákona z roku 1912 měl vzrůst na 181 000 (1912), 206 000 (1913), resp. 217 000 (1914)3), z toho v Předlitavsku 115 000 (1914). (Počet obyvatel Rakouska-Uherska vzrostl do roku 1914 cca na 52 milionů).

Před odvodní komise se každým rokem dostavilo cca 450 000 mužů (platí pro období těsně před rokem 1914). Když počítáme, že bylo odvedeno cca 150 000 mužů, znamená to, že bylo v tomto období v RU každoročně vycvičeno 0,29 % populace, kdežto ve Francii 0,75 %, v Německu 0,49 % a v Rusku 0,35 %. (Po zvýšení v roce 1914 by podíl vycvičených vzrostl na 0,41 %.)

Roční kontingenty pro prezenční službu byly v porovnání s ostatními mocnostmi nízké, a to ze dvou důvodů:

  • byly stanovovány vždy na 10 let dopředu v rámci prodlužování rakousko-uherského vyrovnání a nutnost souhlasu ze strany uherských politiků se stávala jejich nejsilnější zbraní při jednáních o podmínkách prodloužení vyrovnání (poslední navýšení před válkou proběhlo v roce 1889, od kterého roku platily ty stejné kontingenty až po rok 1912, kdy byly navýšeny a snížena délka prezenční služby na dva roky, ovšem s platností od roku 1914, tedy před válkou se již nestihlo projevit)
  • rakousko-uherská monarchie trpěla chronickým nedostatkem finančních prostředků na armádu.

Všechny jednotky rakousko-uherské armády byly doplňovány na teritoriálním základě, tedy každá jednotka rakousko-uherské armády měla určen doplňovací obvod skládající se z několika sousedících politických okresů (s výjimkou speciálních a některých technických jednotek, které se doplňovaly z celého území státu). Důstojníci byli běžně zařazováni k jednotce mimo svou domovskou oblast, což však platí tím více, čím vyšší byla důsltojnická hodnost – zatímco vysoký důstojník mohl sloužit u libovolné jednotky a během své kariéry ji několikrát změnil, nižší důstojníci (a obzvláště záložní důstojníci) zpravidla sloužili u své vlastní jednotky nebo aspoň u jednotky tvořené vojáky stejné národnosti.

Mapy doplňovacích obvodů
Vyhledávání jednotek podle obce

1)
ZDENĚK JINDRA: Kardinální problém Rakousko-Uherska za Velké války 1914–1918: Lidský potenciál na frontě a v zázemí, https://historicalsociology.cuni.cz/HS-23-version1-6jindra.pdf
2)
Prit Buttar: Collision of Empires, str. 70. uvádí 31 000 pro Landwehr plus honvéd, ale to bude pro pozdější období; navíc tam píše, že většina z nich byla po dvou letech poslána na dlouhodobou dovolenou, což si myslím, že je omyl, ale mohlo by to znamenat, že skutečně sloužily jen cca 2/3 odvedených.
odvody.txt · Last modified: 2019/12/20 11:55 by signumbelli1914