Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


Postranní lišta

Menu

Vojenská služba v RU armádě

Rakousko-uherská armáda

Státní správa

1914-1918

RU armáda na frontách Velké války

Jednotky RU armády

Češi a Slováci ve spojeneckých armádách

Výzbroj a výstroj

Mapy

Statistika

Statistické údaje - České země a Slovensko

Statistické údaje - celkové

Prameny

Prameny

Odkazy

Osobnosti

Vojenské pokrmy

Námořnictvo

mobilizace

Mobilizace a povolávání za války

V okamžiku mobilizace v létě 1914 byl v prezenční službě ročník 1890 (sloužili od podzimu 1911 a byli krátce před očekávaným odchodem do civilu), ročník 1891 (sloužili od podzimu 1912) a ročník 1892 (sloužili od podzimu 1913). Tito muži tvořili mírový stav armády.

Krom nich byli okamžikem mobilizace povoláni všichni záložníci, tedy muži ročníků 1882-18891), kteří si byli v letech 1903-1913 odbyli prezenční službu. Ti doplnili mírové početní stavy jednotek na válečné. Navíc byli povoláni vycvičení domobranci I. výzvy, tedy muži ročníků 1876-18812), kteří už byli (po odbytí prezenční služby v letech 1897-1906) ve svých 32 letech vyřazeni ze zálohy svých jednotek (v pásmu I. armádního sboru byli povoláni i vycvičení domobranci II. výzvy, tedy ročníky 1872-18763) ). Z těch byly sestaveny domobranecké jednotky (ty v míru neexistovaly). Armáda v tomto složení během několika dnů po mobilizici vytáhla do pole.

Navíc byli předčasně povoláni muži ročníku 18934), kteří měli na vojnu nastoupit na podzim 1914, a také náhradní záložníci ročníků 1882-18925) (čili muži, kteří byli sice při odvodech svých ročníků uznáni za schopné vojenské služby, ale nebyli povoláni k prezenční službě a namísto ní prošli jen zkráceným 8-týdenním výcvikem). Ti zůstali v kasárnách a po odchodu jednotek do pole začal jejich válečný výcvik – počítalo se s nimi k doplňování ztrát armády v poli.

Odvody dalších mužů pak pokračovaly po celou válku – další muži byli získáváni jednak rozšiřováním věkové hranice pro vojenskou službu (nakonec se vojenská povinnost vztahovala na všechny muže mezi 18 a 53 lety věku) a jednak opakovanými odvody, k nimž se dostavovali už jednou za služby neschopné prohlášení branci, kteří byli díky sníženým nárokům a přísnějšímu posuzování důvodů neschopnosti zčásti „uschopňováni“.

Na začátku září 1914 byli povoláni vycvičení domobranci II. výzvy, tedy ročníky 1872-1876 i z území ostatních sborových okrsků.6)

Na konci září 1914 byli odvedeni ke službě ve zbrani muži ročníku 1894 (tedy ti, kteří by v míru šli k odvodům na jaře 1915 a prezenční službu by nastoupili v říjnu 1915) a ti muži ročníků 1893 a 1892, kteří nebyli odvedeni při pravidelném odvodu na jaře 1914.7)

22.10. byla na druhou polovinu listopadu (15.11.–2.12.) vyhlášena přehlídka osob ročníků 1878–1890 domobraneckou službou povinných, kteří byli při prohlídce před rokem 1914 uznáni za nezpůsobilé nebo superarbitrováni 8)

V dubnu 1915 byli do Landsturmu odváděni 18–20iletí 9)

Mezi 6.4. a 6.5. 1915 byli odváděni domobranci ročníků 1873–1877 10)

Na konci května byla povinná vojenská služba rozšířena o 7 let na horní hranici (tedy do 50 let věku) a o 1 rok na spodní (tedy od 18 let věku).

Na konci července 1915 byli odváděni domobranci ročníku 1865.11)

V říjnu 1915 odváděn ročník 1895.12)

V říjnu 1915 byli odváděni 18letí (na frontu začínali odcházet v lednu 1916 s XVIII. pochodovými formacemi). Muži 43-49letí byli odváděni jen zčásti a na přelomu let 1915 a 1916 bylo rozhodnuto, že budou nahrazovat mladší ročníky v týlové službě, aby tyto mohly být zařazeny do bojových jednotek; do května 1916 bylo tímto způsobem nahrazeno přes 300 000 mužů, později ještě dalších 70 000.13)

Na druhou stranu, v roce 1915 dosáhl počet mužů vojenské služby jinak schopných, ale zproštěných z hospodářských důvodů, počtu 950 000, a 25 000 z dříve povolaných bylo z těchže důvodů ze služby propuštěno. V době setí a sklizně bylo na dovolenou v roce 1915 posláno celkem 718 000 mužů a 62 000 bylo posláno přímo na práce v zemědělství.14)

Na počátku roku 1916 (po odchodu XVIII. pochodových praporů) bylo v zázemí k dispozici pouze 75 000 náhradníků. Zhruba 600 000 dalších bylo odvedeno a čekalo na povolání. Znamenalo to, že armáda má dostatek lidských rezerv na udržování svých početních stavů pouze do podzimu 1916. Začalo se uvažovat o povolání 17letých mužů a rozšíření horní hranice vojenské povinnosti na 55 let.15)

V zimě 1917/1918 bylo odvedeno 70 % mužů schopných služby, zatímco zbytek pracoval ve válečném průmyslu.

Za celou dobu trvání války zmobilizovalo Rakousko-Uhersko asi 7 500 000 mužů, tedy zhruba 60% mužského obyvatelstva mezi 18 a 53 lety věku.16)

1) , 2) , 4) , 5)
Pichlík: Čeští vojáci proti válce, str. 29
3)
Mobilizační vyhláška, Lidové noviny 1.8. (ranní vydání)
6)
Pichlík: Čeští vojáci proti válce, str. 41
7)
Svolávací vyhláška, Lidové noviny 19.9. (ranní vydání)
8)
Lidové noviny, 13.11.1914 (ranní vydání)
9)
Analyse des Stellungskrieges am Isonzo 1915–1917, str. 30
10)
Naše Velká válka, 3. díl
11)
?
12)
Vzpomínky Františka Marka
13)
OULK 4, str. 96 angl. verze
14) , 15)
OULK 4, str. 99 angl. verze
16)
Velké dějiny Zemí Koruny české, str. 611
mobilizace.txt · Poslední úprava: 2017/03/19 19:27 autor: signumbelli1914