User Tools

Site Tools


Sidebar

Menu

Vojenská služba v RU armádě

Rakousko-uherská armáda

Státní správa

1914-1918

RU armáda na frontách Velké války

Jednotky RU armády

Češi a Slováci ve spojeneckých armádách

Výzbroj a výstroj

Mapy

Statistika

Statistické údaje - České země a Slovensko

Statistické údaje - celkové

Prameny

Prameny

Odkazy

Osobnosti

Vojenské pokrmy

Námořnictvo

mobilizace

This is an old revision of the document!


Mobilizace a povolávání za války

Mobilizace

V okamžiku mobilizace v létě 1914 byl v prezenční službě ročník 1890 (sloužili od podzimu 1911 a byli krátce před očekávaným odchodem do civilu), ročník 1891 (sloužili od podzimu 1912) a ročník 1892 (sloužili od podzimu 1913). Tito muži tvořili mírový stav armády.

Krom nich byli okamžikem mobilizace povoláni všichni záložníci, tedy muži ročníků 1882-18891), kteří si byli v letech 1903-1913 odbyli prezenční službu. Ti doplnili mírové početní stavy jednotek na válečné. Navíc byli povoláni vycvičení domobranci I. výzvy, tedy muži ročníků 1877-18812), kteří už byli (po odbytí prezenční služby v letech 1897-1904) ve svých 34 letech vyřazeni ze zálohy svých jednotek; v pásmu armádních sborů sousedících s Ruskem, Rumunskem, Srbskem a Itálií byli povoláni i vycvičení domobranci II. výzvy3), tedy ročníky 1872-1876 (na našem území se o týkalo oblasti I. armádního sboru). Z těch byly sestaveny domobranecké jednotky (ty v míru neexistovaly). Armáda v tomto složení během několika dnů po mobilizaci vytáhla do pole.

Povoláni byli také náhradní záložníci ročníků 1882-18924) (čili muži, kteří byli sice při odvodech svých ročníků uznáni za schopné vojenské služby, ale nebyli povoláni k prezenční službě a namísto ní prošli jen zkráceným 8-týdenním výcvikem). Jejich většina zůstala v kasárnách a po odchodu jednotek do pole začal jejich válečný výcvik, aby mohli nahrazovat ztráty utrpěné jednotkami v poli; někteří z nich však zřejmě odešli na frontu hned s plukem, a každopádně byli ve větším počtu zařazováni už do II. pochodových praporů v září.

Navíc byli v příhraničních oblastech okamžitě 5), ve zbytku země 25.-26. srpna předčasně povoláni muži ročníku 18936), kteří měli na vojnu nastoupit na podzim 1914; po několikatýdenním výcviku odcházeli na frontu v listopadu 19147).

Na začátku září 1914 (v Uhersku 25.-28.8.) byli povoláni vycvičení domobranci II. výzvy (Pichlík: Čeští vojáci proti válce, str. 41; Klose)), tedy ročníky 1872-1875 i z území ostatních sborových okrsků (jejich povolání vyhlášeno 20.8.8) ).

Ve výsledku se tedy mobilizace týkala všech vycvičených mužů ročníků 1872-1893, kterých narukovalo cca 2,9 milionů (včetně 66 000 příslušníků pracovních oddílů a 54 000 důstojníků mimo službu), aby společně s 450 000 muži v aktivní službě (včetně 36 000 důstojníků) vytvořili zmobilizovanou rakousko-uherskou armádu čítající 3 350 000 mužů.

Předčasné odvody

V druhé polovině září byly nařízeny 9) a v říjnu proběhly předčasné odvody, které se týkaly mužů ročníku 1894 (tedy těch, kteří by v míru šli k odvodům na jaře 1915 a prezenční službu by nastoupili v říjnu 1915) a také mužů ročníků 1893 a 1892, kteří při pravidelném odvodu na jaře 1914 dostali odklad (zurückzustellen, dobově česky “odstaviti”) - nebyli tedy odvedeni, ale ani prohlášeni za neschopné služby.10) Hned na konci října 1914 (26 byli odvedení také povoláni ke službě ve zbrani; ročník 1894 na frontu odcházel v lednu 191511).

Opakované odvody

Odvody dalších mužů pak probíhaly po celou válku – další vojáci byli získáváni jednak rozšiřováním věkové hranice pro vojenskou službu (nakonec se vojenská povinnost vztahovala na muže mezi 18 a 53 lety věku) a jednak opakovanými odvody, k nimž se dostavovali už jednou za služby neschopné prohlášení branci, kteří byli díky sníženým nárokům a přísnějšímu posuzování důvodů neschopnosti zčásti “uschopňováni”.

22.10. byla na druhou polovinu listopadu (15.11.–2.12.) vyhlášena přehlídka osob ročníků 1878–1890 domobraneckou službou povinných (tedy od prvního roku záložníků až po I. výzvu domobrany včetně), kteří byli při prohlídce před rokem 1914 uznáni za nezpůsobilé nebo superarbitrováni 12). Takových mužů se dostavilo přes 1 750 00013), za schopné bylo prohlášeno a na konci ledna 1915 povoláno 619 000 z nich14).

V dubnu 1915 byli do Landsturmu odváděni 18–20iletí 15)

Mezi 6.4. a 6.5. 1915 byli odváděni domobranci ročníků 1873–187716), povoláni na konci května 191517).

Rozšíření věkové hranice pro službu v armádě

Na konci května byla povinná vojenská služba rozšířena o 7 let na horní hranici (tedy do 50 let věku) a o 1 rok na spodní (tedy od 18 let věku).

Na konci července 1915 byli odváděni už i domobranci ročníku 186518), od léta byli postupně povoláváni do vojska. 43-50letí muži byli odváděni jen zčásti a na přelomu let 1915 a 1916 bylo rozhodnuto, že budou nahrazovat mladší ročníky v týlové službě, aby tyto mohly být zařazeny do bojových jednotek; do května 1916 tímto způsobem nahrazeno přes 300 000 mužů, později ještě dalších 70 000.19)

(V říjnu 1915 odváděn ročník 1895.20) )

V říjnu 1915 byli povoláni 18letí21) (na frontu začínali odcházet v lednu 1916 s XVIII. pochodovými formacemi).

Na druhou stranu, v roce 1915 dosáhl počet mužů vojenské služby jinak schopných, ale zproštěných z hospodářských důvodů, počtu 950 000, a 25 000 z dříve povolaných bylo z těchže důvodů ze služby propuštěno. V době setí a sklizně bylo na dovolenou v roce 1915 posláno celkem 718 000 mužů a 62 000 bylo posláno přímo na práce v zemědělství.22)

Stabilizace situace

Na počátku roku 1916 (po odchodu XVIII. pochodových praporů) bylo v zázemí k dispozici pouze 75 000 náhradníků. Zhruba 600 000 dalších mužů bylo však již odvedeno a čekalo na povolání. Znamenalo to, že armáda má dostatek lidských rezerv na udržování svých početních stavů pouze do podzimu 1916. Začalo se uvažovat o povolání 17letých mužů a rozšíření horní hranice vojenské povinnosti na 55 let.23) Vzhledem k vývoji války ale nakonec nebylo takového opatření třeba a po zbytek války si rakousko-uherská armáda, jejíž celkový početní stav se od roku 1917 začal snižovat, už vystačila s odváděním nově dorůstajících ročníků (plus nějakými dalšími opakovanými odvody???).

V zimě 1917/1918 bylo odvedeno 70 % mužů schopných služby, zatímco zbytek pracoval ve válečném průmyslu.

Celkový pohled

Za celou dobu trvání války zmobilizovalo Rakousko-Uhersko asi 7 500 000 mužů, tedy zhruba 60% mužského obyvatelstva mezi 18 a 53 lety věku.24)

1)
Pichlík: Čeští vojáci proti válce, str. 29; Klose; POZOR: Podle VL IR 81 ale JEDNOZNAČNĚ sloužili u pluku OD POČÁTKU války v poli muži až po ročník 1881 (kterých je dokonce zdá se o něco víc než 1882) - to je záhada!
2)
Pichlík: Čeští vojáci proti válce, str. 29, píše ovšem po 1876, což je v rozporu s Klosem uváděným údajem o tom, že od 38 let včetně je druhá výzva
3) , 5)
Klose
4) , 6)
Pichlík: Čeští vojáci proti válce, str. 29
7) , 11)
VL IR 81
8)
Lidové noviny, 17.10.194
9)
Lidové noviny, 17.10.1914
10)
Svolávací vyhláška, Lidové noviny 19.9. (ranní vydání)
12)
Lidové noviny, 17.10.1914 a 13.11.1914 (ranní vydání)
13)
Klose: Deckung des Personellen Bedarfes; ačkoliv Národní Listy, 21.10.1914, ranní vydání, a Lidové noviny, 22.10.1914, ranní vydání vypočítávají, že jich mohlo být v celém Rakousku-Uhersku zhruba 2,2–2,5 milionu
14)
OULK 2, Beilag 2
15)
Analyse des Stellungskrieges am Isonzo 1915–1917, str. 30
16)
Naše Velká válka, 3. díl
18)
Pravděpodobně šlo o odvody všech nových ročníků?
19)
OULK 4, str. 96 angl. verze
20)
Vzpomínky Františka Marka
21)
Brda, Jaroslav: Vzpomínky z války
22) , 23)
OULK 4, str. 99 angl. verze
24)
Velké dějiny Zemí Koruny české, str. 611
mobilizace.1580660477.txt.gz · Last modified: 2020/02/02 17:21 by signumbelli1914