mirova_sluzba
no way to compare when less than two revisions
Differences
This shows you the differences between two versions of the page.
Previous revisionNext revision | |||
— | mirova_sluzba [2013/12/21 21:40] – 77.242.95.76 | ||
---|---|---|---|
Line 1: | Line 1: | ||
+ | ====== Povinná vojenská služba v Rakousku-Uhersku ====== | ||
+ | |||
+ | Všeobecná povinná vojenská služba byla v Rakousku-Uhersku zavedena po prusko-rakouské válce roku 1866 a rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867 branným zákonem z roku 1868, který byl poté několikrát novelizován. Zásadní principy ale zůstávaly po celou dobu v podstatě stejné. Všeobecné branné povinnosti podléhali všichni občané mužského pohlaví mezi 19. a 42. rokem věku((během války se však toto rozmezí postupně rozšířilo až na období od 18. do 53. roku věku)) - to znamená, že v tomto období byli vedeni ve vojenské evidenci a mohli být armádou povoláni ke službě. Vyřazeni z evidence a tedy zbaveni této povinnosti mohli být na základě lékařského nálezu, který je označil za služby zcela neschopné. | ||
+ | |||
+ | ===== Odvody ===== | ||
+ | |||
+ | Odvody se konaly každého roku na jaře (březen-duben). Odvodní komise zasedaly v jednotlivých obcích obvodního okresu postupně během několika týdnů zpravidla dvakrát denně (dopoledne v jedné obci, odpoledne ve druhé), neboť byly tvořeny kromě místních úředníků (starosta) také důstojníkem doplňovacího vojenského velitelství, | ||
+ | |||
+ | ===== Zařazení k jednotce ===== | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Muži mohli být na základě lékařské prohlídky klasifikováni buď jako schopni služby se zbraní, schopni služby beze zbraně, nebo neschopni služby. Poslední byli, jak už řečeno, vyřazeni z vojenské evidence a zbaveni vojenské povinnosti. Z těch, kteří byli schopni ke službě ve zbrani, se pak každoročně naplňovaly kontingenty vojenských těles - nejdříve společné armády, poté zeměbrany. Rakouská armáda se doplňovala na teritoriálním základě, což znamená, že každá jednotka měla určen svůj doplňovací okres - krajané tedy sloužili u stejných jednotek. | ||
+ | |||
+ | Všichni zbraně schopní byli tak zařazeni k některé jednotce, která se doplňovala z daného území, v naprosté většině k příslušnému pěšímu pluku. Jelikož odvodní kontingenty v Rakousku byly výrazně nižší než byl počet mužů, kteří byli k dispozici, byla pravidelně zhruba třetina odvedených k tříleté prezenční službě u své jednotky, kdežto zbylé dvě třetiny byly zařazeny do náhradní zálohy své jednotky. Náhradní záložníci namísto tříleté prezenční služby absolvovali pouze osmitýdenní základní výcvik a s jejich dalším výcvikem se počítalo až v případě vypuknutí války, kdy byli určeni k nahrazování ztrát jednotek v poli. | ||
+ | |||
+ | ===== Prezenční služba ===== | ||
+ | |||
+ | Nováčci rukovali v Rakousku-Uhersku dnem 1.10. každého roku, aby absolvovali buď zkrácený osmitýdenní výcvik, nebo celou tříletou((ačkoliv poslední novelou branného zákona z roku 1912 byla délka prezenční služby u pěchoty snížena na 2 roky, účinnost tohoto opatření byla odložena až na rok 1914, kdy jejímu uvedení do praxe zamezilo vypuknutí války)) prezenční vojenskou službu u své jednotky. Výjimkou byli absolventi středních škol a jim na roveň postavených ústavů a studenti škol vysokých, kteří měli tzv. právo jednoročního dobrovolníka - pokud ho využili, absolvovali namísto celé služby jen základní výcvik a důstojnický kurz (dohromady trvající jeden rok). V případě jeho úspěšného zakončení získali poddůstojnickou hodnost a byli předurčeni k tomu stát se později záložními důstojníky. V případě neúspěchu u závěrečných zkoušek se však museli vrátit ke své jednotce a absolvovat celou prezenční službu. | ||
+ | |||
+ | Jednotlivé pluky z Českých zemí byly posádkou často ve městě ležícím v jejich doplňovacích okrese, takže muži sloužili ve svém regionu, některé byly ovšem přeloženy do jiných měst nebo přímo do jiné země (např. Rakousy). Od roku 1878, kdy Rakousko-Uhersko okupovalo Bosnu a Hercegovinu, | ||
+ | |||
+ | ===== Služba v záloze ===== | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Po odsloužení prezenční služby byli muži zařazeni do zálohy svého tělesa, což znamená že v případě mobilizace byli povoláni, aby doplnili početní stavy své jednotky na válečné. V případě pěších pluků trvala služba v něm dohromady 10 let - tzn. buď 3 roky prezenční služby a 7 let v záloze, nebo zkrácený osmitýdenní výcvik a 10 let v náhradní záloze. Záložníci byli povolávání zpravidla každých několik let na několikadenní až několikatýdenní cvičení. Po skončení služby v záloze byl každý příslušník pěšího pluku přeřazen na dva roky do zeměbrany((to byl de facto pozůstatek původního systému, v němž zeměbranecké jednotky v míru vůbec neexistovaly a měly se stavět až v případě války právě z mužů, kteří ukončili svých 10 let služby ve své jednotce)). Poté byli všichni už vedeni pouze jako domobranci (domobranecké jednotky v míru neexistovaly, | ||
+ | |||
+ | ====== Typický průběh vojenské služby v Rakousku-Uhersku ====== | ||
+ | |||
+ | Následující soupis udává průběh vojenské služby u muže, který byl odveden při prvním odvodu ve svých 21 letech, v případě odvodu na druhý nebo až třetí pokus mohl být tedy o rok či dva posunut (o onen rok či dva méně strávil takový člověk v domobraně 1. výzvy): | ||
+ | |||
+ | ^Věk((rozhodujícím kritériem bylo, ve kterém kalendářním roce muž dosáhl požadovaného roku věku; 21 let tedy znamená "rok, v němž muž dosáhne věku 21 let" | ||
+ | ^19--21 let|3 roky|domobrana|| | ||
+ | ^22--24 let|3 roky|prezenční vojenská služba|náhradní záloha| | ||
+ | ^25--31 let|7 let|záloha|náhradní záloha| | ||
+ | ^32--33 let|2 roky|zeměbrana|| | ||
+ | ^34--38 let|5 let|domobrana 1. výzvy|| | ||
+ | ^39--42 let|4 roky|domobrana 2. výzvy|| | ||
+ | ^Celkem^24 let| || | ||
mirova_sluzba.txt · Last modified: 2024/01/25 22:13 by signumbelli1914