User Tools

Site Tools


valecna_sluzba

Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

Link to this comparison view

valecna_sluzba [2018/05/08 19:53]
valecna_sluzba [2019/06/22 15:10] (current)
Line 1: Line 1:
 +====== Vojenská služba během války ======
  
 +Během války byla většina mužů povinná vojenskou službou povolána buď přímo do zbraně, nebo ke službě beze zbraně. Výjimkou byli pouze pracovníci v provozech pro válečné úsilí státu mimořádně důležitých (zbrojovky, doly, železnice a mnohé další), v některých z nichž byl však zaveden polovojenský režim.
 +
 +Statisíce mužů z českých zemí byly povolány hned při vyhlášení částečné (v Čechách, 26.7.1914) a následně všeobecné (na zbytku území, 31.7.1914) [[mobilizace|mobilizace]],​ další pak v průběhu války, kdy bylo třeba nahrazovat ztráty a zvyšovat početní stav armády, jakož i přebírat některé činnosti, které zpočátku vykonával civilní sektor.
 +
 +Většina těch, co byli povoláni hned na počátku války jakožto záložníci,​ odjela společně s těmi, kteří v té době sloužili v prezenční službě, rovnou na frontu. Ostatní, kteří byli přespočetní,​ a hlavně ti, kteří byli náhradními záložníky (tedy ti, kteří si před válkou neodsloužili prezenční službu, ale jen zkrácený dvouměsíční výcvik), absolvovali po svém povolání několikaměsíční výcvik u svého tělesa, než byli odesláni na frontu s některou pochodovou formací. Ti, kteří byli při odvodu klasifikováni jako schopni pouze služby beze zbraně, vykonávali nejrůznější strážní a pomocné služby (hlídání zajatců, vojenských objektů, služba při transportech materiálu, atd.).
 +
 +Služba v poli byla, obzvláště v prvních měsících (srpen 1914--říjen 1915) na srbské i východní frontě a v druhé části války (1916--1918) na italské frontě, velice tvrdá. Průměrně vydržel voják v poli, pokud byl zařazen přímo do bojové linie, týdny až měsíce, než byl vyřazen - zabit, zraněn, nebo nemocen. V druhých dvou případech ho čekala cesta do některé z vojenských nemocnic, přičemž toho, kdo byl schopen transportu, se vojenská správa snažila odeslat co nejdále do zázemí; bylo-li to možné, preferovaly se nemocnice v oblasti spadající do doplňovacího obvodu jednotky, jejímž byl voják příslušníkem,​ jinými slovy jeho domovská oblast (to však nebylo zdaleka pravidlem). Pokud byl voják vyléčen bez trvalých následků, následovala zpravidla rekonvalescence,​ během níž mohl být voják poslán na několik týdnů domů, a opětovné zařazení do stavu své jednotky. Pokud nebyl v důsledku svého zdravotního stavu schopen další vojenské služby, byl superarbitrován a vyřazen z armády. Zhruba polovina vojáků, kteří odešli do zázemí jako zranění nebo nemocní, byli vyléčeni relativně rychle a brzy se vraceli ke své jednotce.
 +
 +Zařazení zpět ke své jednotce znamenalo návrat k náhradními tělesu, které zůstalo v sídle doplňovacího velitelství,​ absolvování dalšího výcviku a posléze opětovné odeslání na frontu s některou z pochodových formací. V praxi to znamenalo, že značná část vojáků absolvovala kolečko náhradní těleso -- fronta -- nemocnice -- náhradní těleso během války několikrát.