User Tools

Site Tools


mirova_sluzba

Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

Link to this comparison view

mirova_sluzba [2018/05/08 19:52]
mirova_sluzba [2019/06/22 15:10] (current)
Line 1: Line 1:
 +====== Povinná vojenská služba v Rakousku-Uhersku ======
 +
 +Všeobecná povinná vojenská služba byla v Rakousku-Uhersku zavedena po prusko-rakouské válce roku 1866 a rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867 branným zákonem z roku 1868, který byl poté několikrát novelizován. Zásadní principy ale zůstávaly po celou dobu v podstatě stejné. Všeobecné branné povinnosti podléhali všichni občané mužského pohlaví mezi 19. a 42. rokem věku((během války se však toto rozmezí postupně rozšířilo až na období od 18. do 53. roku věku)) - to znamená, že v tomto období byli vedeni ve vojenské evidenci a mohli být armádou povoláni ke službě. Vyřazeni z evidence a tedy zbaveni této povinnosti mohli být na základě lékařského nálezu, který je označil za služby zcela neschopné.
 +
 +Z v úvahu přicházejících mužů byla zhruba polovina označena za služby neschopné nebo z jiného důvodu osvobozena.((Analyses des Stellungskrieges am Isonzo 1915--1917, str. 15))
 +
 +===== Odvody =====
 +
 +Odvody se konaly každého roku na jaře (březen--duben). Odvodní komise zasedaly v jednotlivých obcích odvodního okresu postupně během několika týdnů zpravidla dvakrát denně (dopoledne v jedné obci, odpoledne ve druhé), neboť byly tvořeny kromě místních úředníků (starosta) také důstojníkem doplňovacího vojenského velitelství,​ který musel být přítomen obvodům ve všech obcích svého okresu. Odvodní povinnost byla tříletá, mezi 21. a 23. rokem věku - to znamená, že každý muž byl povinnen dostavit se k odvodu v roce svých 21. narozenin, pokud nebyl odveden, tak opět v roce svých 22. narozenin, a pokud opět nebyl odveden, tak v roce svých 23. narozenin((Případem občana, který dvakrát nebyl odveden, ale napotřetí ano, je např. [[jaroslav_hasek|Jaroslav Hašek]])).
 +
 +===== Zařazení k jednotce =====
 +
 +
 +Muži mohli být na základě lékařské prohlídky klasifikováni buď jako schopni služby se zbraní, schopni služby beze zbraně, nebo neschopni služby. Poslední byli, jak už řečeno, vyřazeni z vojenské evidence a zbaveni vojenské povinnosti. Z těch, kteří byli schopni ke službě ve zbrani, se pak každoročně naplňovaly kontingenty vojenských těles - nejdříve společné armády, poté zeměbrany. Rakouská armáda se doplňovala na teritoriálním základě, což znamená, že každá jednotka měla určen svůj doplňovací okres - krajané tedy sloužili u stejných jednotek.
 +
 +Všichni zbraně schopní byli tak zařazeni k některé jednotce, která se doplňovala z daného území, v naprosté většině k příslušnému pěšímu pluku. Jelikož odvodní kontingenty v Rakousku byly výrazně nižší než byl počet mužů, kteří byli k dispozici, byla pravidelně zhruba třetina odvedených k tříleté prezenční službě u své jednotky, kdežto zbylé dvě třetiny byly zařazeny do náhradní zálohy své jednotky. Náhradní záložníci namísto tříleté prezenční služby absolvovali pouze osmitýdenní základní výcvik a s jejich dalším výcvikem se počítalo až v případě vypuknutí války, kdy byli určeni k nahrazování ztrát jednotek v poli.
 +
 +===== Prezenční služba =====
 +
 +Nováčci rukovali v Rakousku-Uhersku dnem 1.10. každého roku, aby absolvovali buď zkrácený osmitýdenní výcvik, nebo celou tříletou((ačkoliv poslední novelou branného zákona z roku 1912 byla délka prezenční služby u pěchoty snížena na 2 roky, účinnost tohoto opatření byla odložena až na rok 1914, kdy jejímu uvedení do praxe zamezilo vypuknutí války)) prezenční vojenskou službu u své jednotky. Výjimkou byli absolventi středních škol a jim na roveň postavených ústavů a studenti škol vysokých, kteří měli tzv. právo jednoročního dobrovolníka - pokud ho využili, absolvovali namísto celé služby jen základní výcvik a důstojnický kurz (dohromady trvající jeden rok). V případě jeho úspěšného zakončení získali poddůstojnickou hodnost a byli předurčeni k tomu stát se později záložními důstojníky. V případě neúspěchu u závěrečných zkoušek se však museli vrátit ke své jednotce a absolvovat celou prezenční službu.
 +
 +Jednotlivé pluky z Českých zemí byly posádkou často ve městě ležícím v jejich doplňovacích okrese, takže muži sloužili ve svém regionu, některé byly ovšem přeloženy do jiných měst nebo přímo do jiné země (např. Rakousy). Od roku 1878, kdy Rakousko-Uhersko okupovalo Bosnu a Hercegovinu,​ měla navíc většina pěších pluků jeden odloučený prapor, který byl posádkou právě v Bosně, takže jeho příslušníci nesloužili společně s ostatními rodáky v plukovním posádkovém městě, ale v Bosně.
 +
 +===== Služba v záloze =====
 +
 +
 +Po odsloužení prezenční služby byli muži zařazeni do zálohy svého tělesa, což znamená že v případě mobilizace byli povoláni, aby doplnili početní stavy své jednotky na válečné. V případě pěších pluků trvala služba v něm dohromady 10 let - tzn. buď 3 roky prezenční služby a 7 let v záloze, nebo zkrácený osmitýdenní výcvik a 10 let v náhradní záloze. Záložníci byli povolávání zpravidla každých několik let na několikadenní až několikatýdenní cvičení. Po skončení služby v záloze byl každý příslušník pěšího pluku přeřazen na dva roky do zeměbrany((to byl de facto pozůstatek původního systému, v němž zeměbranecké jednotky v míru vůbec neexistovaly a měly se stavět až v případě války právě z mužů, kteří ukončili svých 10 let služby ve své jednotce)). Poté byli všichni už vedeni pouze jako domobranci (domobranecké jednotky v míru neexistovaly,​ stavěly se až v případě války a byly určeny k týlové a pomocné službě). Domobrana byla ještě podle věku rozdělena na dvě výzvy (nejstarší 4 ročníky tvořily druhou výzvu), přičemž se počítalo s tím, že v případě války bude nejdříve povolána pouze 1.výzva a teprve v případě potřeby i 2. výzva.
 +
 +====== Typický průběh vojenské služby v Rakousku-Uhersku ======
 +
 +Následující soupis udává průběh vojenské služby u muže, který byl odveden při prvním odvodu ve svých 21 letech, v případě odvodu na druhý nebo až třetí pokus mohl být tedy o rok či dva posunut (o onen rok či dva méně strávil takový člověk v domobraně 1. výzvy):
 +
 +^Věk((rozhodujícím kritériem bylo, ve kterém kalendářním roce muž dosáhl požadovaného roku věku; 21 let tedy znamená "rok, v němž muž dosáhne věku 21 let"​))^Délka^Služba^^
 +^19--21 let|3 roky|domobrana||
 +^22--24 let|3 roky|prezenční vojenská služba|náhradní záloha|
 +^25--31 let|7 let|záloha|náhradní záloha|
 +^32--33 let|2 roky|zeměbrana||
 +^34--38 let|5 let|domobrana 1. výzvy||
 +^39--42 let|4 roky|domobrana 2. výzvy||
 +^Celkem^24 let| ||