Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

--- mirova_sluzba [2018/05/08 19:52]
+++ mirova_sluzba [2019/06/22 15:10] (current)
@@ Line 1: / Line 1: @@
+====== Povinná vojenská služba v Rakousku-Uhersku ======
+Všeobecná povinná vojenská služba byla v Rakousku-Uhersku zavedena po prusko-rakouské válce roku 1866 a rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867 branným zákonem z roku 1868, který byl poté několikrát novelizován. Zásadní principy ale zůstávaly po celou dobu v podstatě stejné. Všeobecné branné povinnosti podléhali všichni občané mužského pohlaví mezi 19. a 42. rokem věku((během války se však toto rozmezí postupně rozšířilo až na období od 18. do 53. roku věku)) - to znamená, že v tomto období byli vedeni ve vojenské evidenci a mohli být armádou povoláni ke službě. Vyřazeni z evidence a tedy zbaveni této povinnosti mohli být na základě lékařského nálezu, který je označil za služby zcela neschopné.
+Z v úvahu přicházejících mužů byla zhruba polovina označena za služby neschopné nebo z jiného důvodu osvobozena.((Analyses des Stellungskrieges am Isonzo 1915--1917, str. 15))
+===== Odvody =====
+Odvody se konaly každého roku na jaře (březen--duben). Odvodní komise zasedaly v jednotlivých obcích odvodního okresu postupně během několika týdnů zpravidla dvakrát denně (dopoledne v jedné obci, odpoledne ve druhé), neboť byly tvořeny kromě místních úředníků (starosta) také důstojníkem doplňovacího vojenského velitelství, který musel být přítomen obvodům ve všech obcích svého okresu. Odvodní povinnost byla tříletá, mezi 21. a 23. rokem věku - to znamená, že každý muž byl povinnen dostavit se k odvodu v roce svých 21. narozenin, pokud nebyl odveden, tak opět v roce svých 22. narozenin, a pokud opět nebyl odveden, tak v roce svých 23. narozenin((Případem občana, který dvakrát nebyl odveden, ale napotřetí ano, je např. [[jaroslav_hasek|Jaroslav Hašek]])).
+===== Zařazení k jednotce =====
+Muži mohli být na základě lékařské prohlídky klasifikováni buď jako schopni služby se zbraní, schopni služby beze zbraně, nebo neschopni služby. Poslední byli, jak už řečeno, vyřazeni z vojenské evidence a zbaveni vojenské povinnosti. Z těch, kteří byli schopni ke službě ve zbrani, se pak každoročně naplňovaly kontingenty vojenských těles - nejdříve společné armády, poté zeměbrany. Rakouská armáda se doplňovala na teritoriálním základě, což znamená, že každá jednotka měla určen svůj doplňovací okres - krajané tedy sloužili u stejných jednotek.
+Všichni zbraně schopní byli tak zařazeni k některé jednotce, která se doplňovala z daného území, v naprosté většině k příslušnému pěšímu pluku. Jelikož odvodní kontingenty v Rakousku byly výrazně nižší než byl počet mužů, kteří byli k dispozici, byla pravidelně zhruba třetina odvedených k tříleté prezenční službě u své jednotky, kdežto zbylé dvě třetiny byly zařazeny do náhradní zálohy své jednotky. Náhradní záložníci namísto tříleté prezenční služby absolvovali pouze osmitýdenní základní výcvik a s jejich dalším výcvikem se počítalo až v případě vypuknutí války, kdy byli určeni k nahrazování ztrát jednotek v poli.
+===== Prezenční služba =====
+Nováčci rukovali v Rakousku-Uhersku dnem 1.10. každého roku, aby absolvovali buď zkrácený osmitýdenní výcvik, nebo celou tříletou((ačkoliv poslední novelou branného zákona z roku 1912 byla délka prezenční služby u pěchoty snížena na 2 roky, účinnost tohoto opatření byla odložena až na rok 1914, kdy jejímu uvedení do praxe zamezilo vypuknutí války)) prezenční vojenskou službu u své jednotky. Výjimkou byli absolventi středních škol a jim na roveň postavených ústavů a studenti škol vysokých, kteří měli tzv. právo jednoročního dobrovolníka - pokud ho využili, absolvovali namísto celé služby jen základní výcvik a důstojnický kurz (dohromady trvající jeden rok). V případě jeho úspěšného zakončení získali poddůstojnickou hodnost a byli předurčeni k tomu stát se později záložními důstojníky. V případě neúspěchu u závěrečných zkoušek se však museli vrátit ke své jednotce a absolvovat celou prezenční službu.
+Jednotlivé pluky z Českých zemí byly posádkou často ve městě ležícím v jejich doplňovacích okrese, takže muži sloužili ve svém regionu, některé byly ovšem přeloženy do jiných měst nebo přímo do jiné země (např. Rakousy). Od roku 1878, kdy Rakousko-Uhersko okupovalo Bosnu a Hercegovinu, měla navíc většina pěších pluků jeden odloučený prapor, který byl posádkou právě v Bosně, takže jeho příslušníci nesloužili společně s ostatními rodáky v plukovním posádkovém městě, ale v Bosně.
+===== Služba v záloze =====
+Po odsloužení prezenční služby byli muži zařazeni do zálohy svého tělesa, což znamená že v případě mobilizace byli povoláni, aby doplnili početní stavy své jednotky na válečné. V případě pěších pluků trvala služba v něm dohromady 10 let - tzn. buď 3 roky prezenční služby a 7 let v záloze, nebo zkrácený osmitýdenní výcvik a 10 let v náhradní záloze. Záložníci byli povolávání zpravidla každých několik let na několikadenní až několikatýdenní cvičení. Po skončení služby v záloze byl každý příslušník pěšího pluku přeřazen na dva roky do zeměbrany((to byl de facto pozůstatek původního systému, v němž zeměbranecké jednotky v míru vůbec neexistovaly a měly se stavět až v případě války právě z mužů, kteří ukončili svých 10 let služby ve své jednotce)). Poté byli všichni už vedeni pouze jako domobranci (domobranecké jednotky v míru neexistovaly, stavěly se až v případě války a byly určeny k týlové a pomocné službě). Domobrana byla ještě podle věku rozdělena na dvě výzvy (nejstarší 4 ročníky tvořily druhou výzvu), přičemž se počítalo s tím, že v případě války bude nejdříve povolána pouze 1.výzva a teprve v případě potřeby i 2. výzva.
+====== Typický průběh vojenské služby v Rakousku-Uhersku ======
+Následující soupis udává průběh vojenské služby u muže, který byl odveden při prvním odvodu ve svých 21 letech, v případě odvodu na druhý nebo až třetí pokus mohl být tedy o rok či dva posunut (o onen rok či dva méně strávil takový člověk v domobraně 1. výzvy):
+^Věk((rozhodujícím kritériem bylo, ve kterém kalendářním roce muž dosáhl požadovaného roku věku; 21 let tedy znamená "rok, v němž muž dosáhne věku 21 let"))^Délka^Služba^^
+^19--21 let|3 roky|domobrana||
+^22--24 let|3 roky|prezenční vojenská služba|náhradní záloha|
+^25--31 let|7 let|záloha|náhradní záloha|
+^32--33 let|2 roky|zeměbrana||
+^34--38 let|5 let|domobrana 1. výzvy||
+^39--42 let|4 roky|domobrana 2. výzvy||
+^Celkem^24 let| ||

Velká válka

User Tools

Site Tools

Differences

Page Tools